Německý hřbitov v Ostružné

Jak se na hřbitov dostanete?

Přijedete vlakem, vyjdete před nádraží a po chodníku půjdete dolů ke Skilandu, naproti vás bude obecní úřad. 
Dejte se na první křižovatce doprava, po pár metrech je po pravé straně. 

                                Ostružná je jedna ze známých obcí, která dříve patřila k obci Branná. 
                                Leží na rozhraní Rychlebských hor a Hrubého Jeseníku. 
                                Založena byla v druhé polovině 16. století. 
                                Nejvýznamnější v obci bylo lesnictví, dodnes je, a také zemědělství. 
                                Za první republiky byli obyvatelé hlavně Němci, proto v obci najdeme 
                                i německý hřbitov.

                                     Informace: Facebook - Ostružná a její dění nebo deniostruzne.blog.cz

Na starém hřbitově trávila část prázdnin parta mladých lidí z Jesenicka. Na pohřebišti v Ostružné ze země zvedají a čistí náhrobky, které označují místa posledního odpočinku původních německých obyvatel vesnice.

„Napadlo to kamarádku. Chodívali jsme na zdejší hřbitov, četli jsme nápisy, zjišťovali jsme, který je nejstarší. Zajímalo mě, co je napsáno na spadlých náhrobcích zespodu. Domluvili jsme se, že je zkusíme pozvedat," říká jeden z dobrovolníků Michal Zajonc. Na již nepoužívaném hřbitově v centru Ostružné se skupina mladých lidí poprvé sešla na brigádě v polovině července. Páčidly zvedali spadlé náhrobky, které následně čistili od hlíny a lišejníku kartáči. „Zvedli jsme tamten vzadu, tady ten taky, támhleten též," ukazuje Michal Zajonc na pomníky, kterým se snaží vrátit původní podobu. „Náhrobky jsou těžké jako čert. Minule šel okolo nějaký pán, vzal páčidlo a šel nám pomoct. Bylo to dobře, s těmi velkými bychom nehnuli," poznamenává mladý muž. Skupina dobrovolníků na hřbitově pracuje s vědomím vedení obce. „Starostka o naší aktivitě ví, byla jenom ráda," říká Nicol Jatiová, která se prací rovněž účastní.

Na starém hřbitově v Ostružné se pohřbívalo do roku 1961. Obec jej postupně opravuje od roku 2000. „Byl hrozně zarostlý, zničený. Někteří lidé si z něj vyloženě dělali skládku," vzpomíná starostka Ostružné Miroslava Bendeková. Za čtrnáct let zaměstnanci obce a lidé na veřejně prospěšných pracích očistili řadu náhrobků nebo opravili obvodovou zeď. Samospráva začala na pohřebišti sekat trávu, sponzor nechal znovu postavit rozpadlou márnici, do které by se měl vrátit i zvonek. „Teď se domluvila skupina mladých, že by chtěli pomoct. Těší je to, já je velice chválím," říká starostka Bendeková.

Za čtrnáct let zaměstnanci obce a lidé na veřejně prospěšných pracích očistili řadu náhrobků nebo opravili obvodovou zeď. Samospráva začala na pohřebišti sekat trávu, sponzor nechal znovu postavit rozpadlou márnici, do které by se měl vrátit i zvonek. „Teď se domluvila skupina mladých, že by chtěli pomoct. Těší je to, já je velice chválím," říká starostka Bendeková. Na Šumpersku a Jesenicku existuje řada hřbitovů po původních obyvatelích kraje. Obnovy mnoha z nich se v poslední době ujali dobrovolníci. Platí to například o židovských pohřebištích v Úsově a v Lošticích nebo o hřbitově a kapli v téměř zaniklé osadě Pekařov. Obnovy se dočkal také lesní hřbitov Borek u Bělé pod Pradědem. Upomíná na ruské zajatce z dob druhé světové války, kteří jsou pohřbeni v okolních lesích.